31.3. - Křížový Buk (91. den)

Tak jak jsem slíbila, tak jsem taky udělala....ode dneška mám týden dovolenou. To abych zregenerovala svoje mozkové závity...A protože nám počasí přeje plánujeme výlet. No a rozhodli jsme se, že provedeme druhý pokus v hledání vodopádu. Už jednou jsme hledali, leč nenašli, neboť jsme blbě uhnuli a dojeli bůh ví kam. A dneska se nám to málem taky nepovedlo. Ale povedlo se nám na silnici z Mlýnů do Kamenice odchytit nějakou paní a z ní se vyklubala docela dobrá navigátorka. Ještě nám doporučila, že od vodopádu je to kousek na Křížový Buk a že tam mají farmu a koně a kozy a muzeum....tak proč ne, že. No vodopád jsme opět přejeli, na farmě návštěvy jaksi nepřijímali, ale poradili, jak se dostat k vodopádu. A když už jsme byli nahoře, tak jsme si udělali vycházku. Nic moc dlouhou, asi dva kiláčky. Vodopád jsme nakonec našli, ale bohužel fotky nedopadly příliš dobře a tak sem dávám potok v místě pod vodopádem. Pořád se učím, jak fotit vodu, ale bez stativu, žádná sláva....
No a jak jsme se vraceli z procházky, přišla nám naproti kozénka. Kluci byli nadšení, s kozou dováděli, krmili jí, Honzík pod ní upadnul, koza málem na něj lehla. Ani se nám nechtělo domů. Jenže táta má tento týden noční......

30.3. - Výlet do Svoru pod Klíč (90. den)

Tak dneska jsme se vypravili do nedaléké vesničky Svor. Před pěti lety v prosinci jsme tam byli se Standou na zimním táboření (měla jsem pomalu termín porodu). A protože dneska bylo krásně, oblékli jsme se pěkně jarně a na nohy kecky. Jo to jsme si dali. Jezírko zamrzlé-led teda tenoučký, ale byl tam, na cestě sníh, a navíc Honzík sebou říznul do bláta, jen co jsme vylezli z auta. Tyhle věci ale přestávám řešit, to bych se musela zbláznit. No ale ta příroda kolem, to je nádhera. Kopec Klíč byl ze severní strany taky pod sněhem do toho svítilo sluníčko, no paráda. Kluci (všichni tři) sice špačkovali, že moc dlouho poskakuju s foťákem kolem jednoho potoka, ale já se dneska rozhodně z míry vyvést nenechám.


A tady je ten potok, co jsem na něm zase prováděla pokusy s foťákem.....

29.3. - Nemocný anduláček (89. den)

Tak dneska je sobota, nikam se nechystáme, neboť čekáme návštěvu. Přijde babička s dědou, aby si taky trošku užili kluků. Ale máme smutnej den. Onemocněl nám náš adoptovanej andulák a vůbec nevíme, co s ním. Vypadá to, že dostal mrtvičku, protože z ničeho nic ochrnul na půlku těla. Neudrží se ani na bidýlku. Chudinka i v té dlani přepadává k jedné straně. Fotka není kvalitní, ale má dokumentační funkci.

28.3. - Vytuhlíci (88. den)

Tak je pátek a já mám konečně hotovo!!!!Hurá, hurá, hurá!!!! Ale z práce jsem dorazila až v devět večer a takhle jsem našla svoje zlatíčka v pelíšku. Nemytý, nečesaný, nepřevlečený.......a na jedný posteli, jeden přes druhýho.....

27.3.-Sokolovna( 87.den)

Tak toto je budova Sokolovny, kde má sídlo naše firma. Dneska jsem odcházela z kanceláře v pět hodin. Stavili se pro mě Metálovi, dovezli mě domů, tam jsme vypili společné kafíčko a já byla jak vygumovaná. Už ať jsou ty daně za náma....pak beru týden dovolenou a budu se léčit a hlavně se věnovat dětem.

26.3. - Mraky (86. den)

Dneska jsem byla v práci dlouho. Do kanclu mě přijel rozptýlit odbornými radami kolega z okresu, mimochodem velmi chytrý a hlavně ochotný pán, který měl tu trpělivost a půl dne se mi věnoval. No a já šla večer z práce domů kolem šesté hodiny, město bylo celé zlaté od sluníčka a na obloze si jen tak klouzaly tyhle do červena zabarvené mraky. A tak jsem se co chvíli zastavovala a cvakala a cvakala.......

25.3. - Moje nová kniha (85. den)

Po velikonocích první den v práci. Honím daně, mám pocit, že nestíhám.....blbej den. Ale jedno pozitivum přece....dorazil mi dlouho očekávaný průvodce Photoshopem. Jsem z něj sice poněkud rozpačitá, ale snad se chytnu!

24.3. - Velikonoční pondělí (84. den)

A je to tady, velikonoční pondělí. Kluci celí natěšení nemohli dospat, tolik se těšili na koledu. Tak napřed vyšupali mě (teda ti dva mrňousové, velkej na mě hodil bobek) a pak jeli na koledu k babičce a tetám. A já měla klííííd. Asi na devátou dorazila Martinka, v klídku jsme si daly káfko a vychutnávaly si příjemné okamžiky bez dohadování a rubání....no a pak začali chodit koledníci. Nejvíc mě pobavila skupina osmi dospělých chlapů, kteří přišli s Martininým partnerem. Měli dlouhatááánskou koledu, recitovali dohromady a slibovali mi tam, že mi ukážou pytlík s vejcema...no samo, že nic. Tak dostali malovaný vajíčka, po panáčku, mazanec, ale bylo jim to málo a jako trofej chtěli kus mojeho spodního prádla. Prej na auto. Nooo tak to měli teda smůlu, moje bombarďáky přeci nenechám vlát po městě, néééé, ale nakonec jsem se nechala ukecat a obětovala jsem jedny Tomáškovo slipky. Tak měli klucí radost. Přihodili si je k těm tangám a podprsenkám, co už jim plápolaly na autě na megapomlázce. No a pak dorazil Standa s mým bráchou a klukama a Metálovi s Kubou a Martině přišel Fanoušek a už jsme byli zase ve starých, zajetých kolejích........
A tady jsou tři koledníci! (zleva: Fanoušek, Honzík, Tomášek)

KRÁSNÉ VELIKONOCE VŠEM!

Tohle sice není žádná fotografie, nýbrž scrapík, ale chtěla bych vám všem nakukovatelkám, příp. nakukovatelům popřát hezké svátky jara. A tady je kredit ke scrapu:
http://www.digishoptalk.com/gallery/showphoto.php?photo=291057&ppuser=10336

23.3. - velikonoční pečení (83. den)

Neděle se nesla ve jménu pečení. A protože jsem si na Sychrově zakoupila nádhernou kameninovou formu na beránka, začala jsem schánět recepty. A protože vím, že Jarkab a Barbarkaaa jsou vynikající pekařky, trošku jsem je vyprudila na ICQ. Obě panenky byly moc ochotné. Tak jsem získala vynikající recept na beránka od Jarkyb a recept na mazanec taky od Jarušky a ještě jeden od Liduš. Ty mazancové recepty si byly hodně podobné ale nakonec jsem pekla zas podle Jarky. A protože těsta na beránka bylo nějak moc, tak jsem připekla ještě ovocný koláč s želatinou.

22.3. - Závod "Jarní běh" (82.den)

Je sobota a já se místo velikonočního běsnění a uklízení nechala ukecat na pomoc při pořádání atletických závodů. Ráno jsme vyrazili všichni čtyři do sportovní haly, kde od 8 hodin probíhala prezentace závodníků. Nejmladší kategorií byli běžci narození v roce 2007. Zúčastnili se tři a ještě neuměli ani chodit bez pomoci, tak s nimi maminky za ruce pochodovaly ze startu k cíli. Další kategorií byli děti 2003-2006, kam spadali i naši kluci. Tak si užili svůj první závod. Běžela se stovka na koupališti (pláž byla pod sněhem). Honzík byl akorát zklamaný, že nevyhrál. Tomáškovi to bylo ganz egál. Samo, že jsem z haly odběhla, abych mohla fandit. No a po návratu na halu na mě čekala velmi "příjemná práce" a to rozdělení a následné udílení cen s vyhlášením vítězů. No a abych to měla pestřejší, tak Tomášek se vždycky vydrápal na "bednu" na nejvyšší stupínek a nechtěl tam právoplatného vítěze pustit. Po závodě odpoledne hrála country "kapela", ale to by bylo na delší povídání!!!!


A když jsme se všichni vrátili z haly domů, kluci si chtěli vyzkoušet malování vajíček voskem, tak jsme ještě trochu tvořili....

21.3. - Příprava na velikonoce, fáze I. (81.den)

Dneska jsem přišla z práce totálně vygumovaná, měla jsem tam účetního specialistu a já mozek vypla až doma. Přišla jsem, padla jsem za vlast a obyčejnsky jsem vytuhla u kluků v pelechu. Byli hodní, nechali mě vyspat, ani jsem nezaznamenala žádné škody. No a večer dorazila kamarádka Martina za účelem barvení vajíček. Zdobili jsme voskovou technikou, Marťa přinesla od svojí tchýně bezva udělátko-obrácený květináč, k němu přišroubovaná hliníková lžíce, ohnutá nad plamenem svíčky. Do lžíce jsme nalámali vosk z medových svíček a už jsme malovali. Bylo to bezva, pochechtali jsme se u toho a já konečně trošku zrelaxovala. Díky Marti!


A TADY JE VÝSLEDEK: Vajíčka malovaná voskem a zdobená smršťovacími foliemi.

20.3. - Astronomické jaro (80. den)

Tak dneska začíná astronomické jaro, jak je vidět na typicky jarním obrázku, využili jsme volný čas podle toho, co nám příroda nadělila. Sněhu bylo dostatek a tak jsme šli bobovat. Na fotce je Tomášek s kamarádem Kubou. Bohužel byli kluci dva a boby jenom jedny, takže se to neobešlo bez obvyklých půtek, v tomto případě byla tahanice o volant. Honzík ten si bobaval na svých a s kamarádem Fanouškem jezdili z mega kopce, ale to už je jiná fotka.....

19.3. - Pohled z věžě (79. den)

Tak dneska to byla ale síla. Ráno, když jsem šla do práce svítilo sluníčko a bylo celkem přijatelně, sice sněžilo, ale dalo se to. Pak se kolem půl deváté zatáhlo a nebylo vidět nic. Tak jsem mazala na věž, jestli se mi povede udělat nějaká fotka. Dohlednost žádná, na první fotce je vidět, že nic není vidět(kostel, Klíč). Je to focené kolem 10:00 ranní- a na té druhé už je aspoň cosi vidět......
....a toto je pohled z věže zhruba v půl jedné. Hned je to lepší, že....s tím sluníčkem.Už je vidět i na Klíč.

18.3. - jaro je tu (78.den)

Je půlka března, já ráno rozlepím oko, kouknu z okna a ........fakt že jo, napadnul sníh. To snad není pravda....tak tady je naše ptačí budka na balkoně.
....a protože se dost dobře nedalo jít ven, kluci se navlíkli do spidermanských oblečků a bejčili doma o sto šest.

17.3. - siesta (77. den)

Tady asi nemá moc smysl komentovat, umělecký dojem veškerý žádný, ale dokumentační perlička. Schyluje se totiž k odevzdání daňových přiznání a já začínám pomalu ale jistě vychylovat. Tady je moje polední přestávka, obědvám kafe a horalku ve společnosti holek z BC. Za povšimnutí stojí cedule na klávesnici, to jako abych nezapomněla....

16.3. - Sychrov (76. den)

Neděle-plánovaný výlet na Sychrov - rande s Barbarkou. Tak počasí už snad ani hůř vyjít nemohlo. Ráno už jsme vstávali do deště. Ale byli jsme domluvení napevno jak s Liduš tak i s Metálama, tak jsme vyrazili. No co budu povídat, všude kaluže vody, zima jak v Rusku, ale viděla jsem se s Barbarkou a poznala jsem její rodinku - hurá. I přes to počasí to byl super výlet, velmi příjemně strávený čas. Malá Maruška byla kouzelná a kluci z ní byli úplně na větvi. Na fotce je vidět, jak má Tomášek čisté gatě - říznul sebou hned zestartu rovnou do bláta.
A tady to je Výr Fanda. Krásná a krotká sova, která se vklidu nechala hladit a všem nám báječně pozovala. Super Fando, byl jsi skvělej.

15.3. - Dubice (75.den)

Tak, je sobota a Oskar se konečně umoudřil. Původně byl na dnešek plánovaný Sychrov, ale táta byl po noční, tak šel na chvíli do peří. Odpoledne jsme vyrazili společně s Metálovejma na Dubici na ryby. Naložili jsme 2 tatry, hromadu rybářskejch potřeb, foťák, sváču a vyrazili jsme. Bylo vážně ukázkové počasí. A protože nás mámy nebavilo jen tak zbůhdarma vysedávat u vody, vzaly jsme naše ratolesti a šli jsme se všema klukama na vycházku do skal. Po cestě se naskytly tyhle odkvétající kočičky.

Vycházka to byla nádherná, došli jsme až na kraj CHKO Peklo. Honzík sice těžce protestoval, ten chtěl bejt celou dobu s tátou u vody, ale nezbylo mu nic jinýho než jít s námi. A tady už jsou prckové u skály. Den se vážně vydařil, i když pořádná ryba žádná.

14.3. - Slepička od Tomáška (74. den)

Dneska je pátek, venku nic extra, inspirace je na dovolený, tak vkládám trochu sentimentu. Tomášek mi dneska přinesl ze školky tuhle slepičku (říká jí kohout), kterou sám namaloval. Tak mi to udělalo velikou radost, protože jsem to jednak nečekala a jednak mi pořád přijde tak malej....chjo letí to, letí...

13.3. - Karafiát (73. den)

Tak a dneska zase škaredě, ven se jít nedalo, tak tu dávám aspoň karafiát, co měla naše babička v kuchyni na stole. Jinak žádná inspirace