Zobrazují se příspěvky se štítkemfoto únor. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfoto únor. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 1. března 2008

29.2. - Na lovu žížal (60.den)

Je pátek, já mám stále ještě ošetřovačku, leč kluci už jsou v pohodě. No a manžel se chystá o víkendu na ryby a nemá žížaly. A tak jsme vyrazili opět za Hankou do zahradnictví, tentokrát na lov žížal. Kluci byli nadšení, hrabali se v hnojůvce (ble,ble) a snažili se pro tátu ulovit tu největší a nejmacatější žížalu. No snad se jim to povedlo. Já jsem stála na hromadě hnoje, abych vůbec pořídila fotku, protože ať jsem vlezla, kam jsem vlezla, byli ke mě zadkama. Tak takhle je mám aspoň zboku. Ale ty boty......

28.2. - Moje oblíbená Kala (59. den)


Dnes jsem byla zase na návštěvě v zahradnictví. Vlezu do skleníku, že nafotím nějaké to lupeníčko na případné elementy pro scrapbook (pane bože já už o tom kecám 2 měsíce a skutek utek) a co vidí oko moje: Záhon s rozkvetlýma kalama. Lidi, to Vám byla nádhera. A tady je jedna na ukázku. A tu jsem si taky odnesla domů.

27.2. - Úklid hraček (58. den)


Tak dneska jsem byla drsná matka. Hráli jsme s klukama nedobrovolně na Popelku. Hra spočívala v tom, že jsem vysypala kýble s hračkama na jednu hromadu a museli třídit. Autíčka zvláť, pičičárny z kinder vajíček zvlášť, kostky zvlášť,.....no nadšení nebyli. A stejně jsem to musela ve finále dodělat já.

26.2. - Úžasných 105 vrstev (57. den)

Tato fotka je taktéž pouze dokumentační, žádný umělecký dojem z toho nikdo mít nebude. Ale to jsem si tak dneska celý den seděla u PC (zcela výjimečně) a vytvářela jsem lift do WW challenge. No a pak kouknu na monitor a fakt. Úctyhodných 105 vrstev. To už se mi jen tak nepovede.

25.2. - Autoportrét (56. den)

Tak tady to byly moje pokusy s focením autoportrétu. Ovšem bez stativu. Večer až všichni usli, nahodila jsem růžovou pusinu, kabát a šátek (to kvůli maskování několika brad) a začala jsem fotit. Ještě že mě nikdo neviděl.

24.2. - Honzíkovi vypadnul další zub (55. den)



Tato fotka slouží jako dokumentační. V neděli cca v půl jedné po obědě vypadnul v pořadí již druhý zub. Na to, že mu v lednu bylo pět, je to celkem brzo. První máme zdokumentovaný taky, ale to bylo na štědrý den. A navíc si ho odnesla víla Zubnička a vyměnila ho za zlaťák. To jste netušili? Já taky ne. Poučil mě o tom můj syn. Tak jsme zub dali pod polštář a čekali do rána, co se stane. A fakt měl Honzík ráno pod polštářem zlaťák.

23.2. - Masopust (54.den)

Dnes byla u nás ve městě velká sláva. Masopust. V pátek dorazily naše holky (manželovy dcery z předchozího manželství) a tak jsme se vypravili na kukandu. Bohužel jsme dorazili pozdě, průvod jsme prošvihli a vzhledem ke střevním potížím bylo neradno se někde dlouho zdržovat. Tak jsme zase šli domů.

22.2. - Mega průjem (53.den)

Dnešek byl ve jménu bitky o WC. Zas na nás skočil nějaký bacil a celá rodinka jsme měli běhavku. Nejhůř to zvládal Tomášek, který nikdy nedoběhnul. A tady je jeden dokument.

21.2. - Kytka k svátku (52.den)

Dnes mám svátek. A tohle je kytka, kterou jsem dostala. Miluju lilie.

20.2. - Městské zastupitelstvo - (51. den)

A dnes jedna pracovní. Je to foceno mobilním telefonem, neboť svého miláčka od Kodaku jsem neměla sebou. Bylo to hodně důležité jednání, plné kontroverzních bodů. Šlo především o dotace do sportu v našem městě. Úspěch sice byl, ale jen dílčí...uvidíme, co bude dál.

19.2. - Piráti z Karibiku (50. den)


Dneska kluci přinesli šátky, že je chtějí uvázat na piráty. Tak jsem využila situace a vyfotila jsem je spolu s kapitánem Sperowem (teda asi jsem mu zprznila jméno, snad mi to promine).

18.2. - Samospoušť (49.den)

Pondělní ráno a já v nějakém záchvatu chtěla provětrat rotoped. Normálně funguje jako věšák, nebo slouží k zábavě dětí, ale proto jsem ho přece nepořizovala. Tak nasedat a jedém. Jo a protože nikdo schopný focení nebyl doma, tak jsem poprvé zkusila samospoušť. No to byla teda věc. Vyfocených asi padesát fotek a žádná pořádná. Buď mi tam chyběla hlava, nebo nohy, nebo jsem prostě nedoběhla včas,........tohle někdo točit na video, tak jsem zaručeně majitelkou nové videokamery.

17.2. - S kamarádem Čárou (48. den)


Tohle je po country bále ráno. Na fotce jsem já (vybrat nějakou, kde nemám dvě brady se mi nepodařilo) a kamarád Čára. Je to sice pěknej lupen, ale nádherně hraje na kytaru a zpívá. A to já můžu.

16.2. - Country bál Velenice - (47.den)


Tak tady to bylo obrovské dilema, jakou fotku mám vložit. Byl to přece jen country bál, tak by se patřilo dát tam nějakou taneční, ale tady je zase vidět, jak moje drahá polovička s láskou chystá mamce pelíšek. On se totiž taneční parket během chvilky změnil v noclehárnu. Byla to akce naprosto dokonalá.

15.2. - Honzík s Fanouškem (46. den)

Konečně přišel na návštěvu Fanoušek. Je to Honzíkův kamarád ze školky, my se jako rodiny taky kamarádíme, tak mají kluci k sobě hodně blízko. No a jak jinak....skončili u počítače. A já mám zase po ptákách.

14.2. - Bonboška z lásky (45.den)


A máme tu Valentýna. Ne že bych si na to potrpěla, nikdy jsme to neslavili, o to víc mě překvapilo tohle sladké pokušení. Miluju čokoládu, už jsem vám to říkala? A tyhle plody moře uvnitř s nugátem.......mňam. To se tedy můj milovaný manžel pochlapil. A já to fakticky nečekala. Má zas jeden plusový bodík.

13.2. - Na rotopedu (44. den)

Horečkám definitivně odzvonilo, tak už se zas vymýšlejí capiny. Napřed se o rotoped strhla bitka, ale pak jsem vytáhla fotící přístroj a kluci dali pokoj a začali pozovat. Moc dlouho jim to nevydrželo.

12.2. - Dva marodi (43 den)

Antibiotika zabrala velmi rychle. Dá se říct, že téměř okamžitě. V úterý Honzíkovi opadly teploty, Tomáš chrchlil dál. Ale vééélmi jim otrnulo.

11.2 - Meducína (42.den)

Je pondělí a my vyrážíme k lékařce. Honzík je nemocný hodně, Tomášek jen kašle. Zato pořádně. Verdikt paní Mudry: oba kluci zápal plic. To je teda síla. Takže hromadu léků jsme vyfasovali, zaplatili jsme hromadu peněz (ta sranda stála 600,-), no ale hlavně ať jsou kluci v pohodě.

10.2. - Pohled z okna (den 41.)

Venku bylo nádherně, bohužel teploty pokračovaly, tak jsem jen mlsně pozorovala les z okna v dětském pokoji. Do té břízy se krásně opíralo sluníčko, bohužel to na fotce tak nevyniklo, jak bych si přála. No mám se ještě co učit.