Zobrazují se příspěvky se štítkemdovolená. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdovolená. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 8. září 2011

22.8.2011 - a ještě Třeboň

21.8.2011 - Dovolená v Třeboni

pátek 14. ledna 2011

28.12.10-4.1.11 - Pár vzpomínek na Egypt











čtvrtek 13. ledna 2011

Pár vzpomínek na Egypt







pondělí 15. září 2008

30.8. - Příjezd

Po 18-ti hodinách pohodové jízdy jsme konečně dorazili do městečka Martinsicuro na Palmovce. Cestou jsme malinko zakufrovali v San Benedetu, ale doptali jsme se na cestu, tak jsme to fofrem napravili. Jinak dopravní značení v Itálii je teda skutečně pecka, v tom se ani prase nevyzná.
Po příjezdu do kempu nás uvítalo sluníčko...bylo něco kolem půl osmé ráno, a totálně rybniční moře, absolutní bezvětří, žádné vlny.... a poněkud nepříjemná delegátka. Tak jsme v kempu zaparkovali auta, posnídali jsme a vyrazili jsme na průzkum okolí. Samozřejmě zmrzlina, procházka kempem, obhlídnutí sociálek, mimochodem naprosto luxusních, no a procházka mořem...věci jsme vybalili kolem poledního a hned jsme vzali moře útokem. Ještě musím zmínit malý konflikt s delegátkou, kdy mě nutila ať jdu hledat veseláče na pláž, páč jim musí dát náramky...to jsou předpisy kempu...tak jsem řekla že nikam nejdu a hotovo...s tou paní to asi nebude tak jednoduchý....no uvidíme!
Odpoledne jsme pak zašli vyzkoušet bazén. No to jsem slintala já...nádhera přenádherná, no kluci slintali taky.
Večer šli pak Veseláči spát, totálně zbití a my se Standou a dětma jsme pěkně vyrazili do víru nočního velkoměsta. Cestou jsme potkali šlapací autíčka tak jsme si městečko prohlédli pěkně z vozu....bylo to moc príma.

29.8.-Odjíždíme ....


Konečně je to tady....odjíždíme na dovolenou, kterou fakt nutně potřebuju....máme zaplacený týden v kempu na Palmové riviéře v Itálii a chceme to tam ještě o týden prodloužit...tak snad něco seženeme.
Ráno jsme naházeli (Standa naházel) věci do kufru, dovezli jsme kočku k Martince na hlídání a v 11:00 jsme nabrali Veseláče. Ještě zastávka v práci pro finanční rezervu, v Jestřebí dočepovat nádrž a hurá do světa.
Prahu jsme projeli absolutně bez problémů, na Dvořišti jsme byli za 5 hodin...Kluci byli skvělí, ani neprudili, jen Tomík vytuhnul tak tvrdě, že se nám počůral do sedačky...ale jen maloučko